„Bezpečný, ale neúčinný“: kozlík lékařský na spaní

Kneippův herbář, česky kolem roku 1914. Kozlík lékařský, kterému se říká také kořen kočičí, kozelec, paldrán nebo odolen, se v něm vaří proti křečím v žaludku, závrati, padoucnici i kousnutí vzteklým psem.¹ Na půl litru vody se berou 3 gramy kořene a vaří se asi půl hodiny.¹ Hned vedle stojí věta: „Protože kořen kozlíkový je jedovatý, není radno užívati ho často, ani bez předpisu lékařského.“¹

Dnes se kozlík bere hlavně na spaní. Evropská léková agentura ho uznává jako dobře zavedený lék, nejen podle tradice, a přehled přehledů z roku 2024 přitom na nespavost důkaz nenašel.²³ Prošli jsme staré knihy, evropské dokumenty a desítky studií a hledali, jak to jde dohromady.

Od padoucnice ke spánku

Dioskúridés v 1. století používal kořen rostliny zvané „phu“ k zahřátí, na močové cesty, menstruační křeče a nemoci jater, jisté ale není, že šlo o kozlík lékařský.⁴ V řecko-římské době byl kozlík hlavně močopudný a na menstruaci, o uspávání se zmínky objevovaly jen krátce.⁵ Americký lékopis ho ještě v roce 1907 popisoval jako mírně povzbuzující prostředek bez omamných účinků a přidal postřeh:

„Cats are strongly attracted by it.“⁶

Kočky to k němu silně táhne.

Na spaní ho podle Bonea a Millse hojně používali civilisté v Británii za druhé světové války.⁵

Evropa ano, přehledy ne

Monografie z roku 2016 uznává kozlík jako dobře zavedený lék na mírné nervové napětí a poruchy spánku.² Jedna dávka je 400 až 600 mg suchého extraktu, nejvýš čtyři dávky denně, a plný účinek se má čekat po dvou až čtyřech týdnech.² Na rychlou pomoc se proto nehodí.² Silnější kategorie platí jen pro extrakty připravené s 40 až 70 % etanolu, čaj a vodné extrakty jsou jen v tradičním použití, protože data k nim agenturu nepřesvědčila.⁴ Žádnou látku, která by účinek nesla, agentura neurčila.⁴

Studie jsou střízlivější. Přehled přehledů z roku 2024 vybral osm prací a na nespavost účinek nenašel, lidé jen sami hlásili lepší spánek, objektivní měření to nepotvrdilo.³ Metaanalýza 18 studií z roku 2010 našla mezi kozlíkem a placebem rozdíl v době usínání jen 0,70 minuty, tedy 42 sekund, a podle intervalu spolehlivosti mohl skutečný rozdíl vyjít na kteroukoli stranu.⁷ Přehled 37 studií z roku 2007 nese v názvu „bezpečný, ale neúčinný“ a ani jedna z nejnovějších a nejpečlivějších studií v něm účinek nenašla.⁸ Přehled 60 studií s 6 894 lidmi z roku 2020 vysvětluje rozporné výsledky kolísavou kvalitou extraktů.⁹

Zajímavá je malá studie s 19 lidmi, kteří průměrně sedm let brali každou noc benzodiazepiny. Po jejich vysazení hlásili lidé s kozlíkem lepší spánek než s placebem a méně se v noci budili, usínali ale déle než zdraví lidé.¹⁰

Česko, USA a obal

Česká vyhláška dovoluje v doplňcích nejvýš 1 000 mg sušeného kořene denně.¹¹ V unijním registru zdravotních tvrzení kozlík žádné tvrzení nemá.¹² Ve Spojených státech byla v roce 1994 podána žádost, aby se kozlík dostal mezi volně prodejné léky na spaní, a úřad na ni do jara 1998 neodpověděl.¹³ Evropský systém rychlého varování hlásil polycyklické aromatické uhlovodíky v kořeni z USA a v extraktu z Francie.¹²

Verdikt

Kozlík má evropské uznání a dobrou bezpečnost, jenže přehledy studií účinek na nespavost neprokázaly.²³

Po kozlíku se mohou objevit nevolnost a křeče v břiše.² Monografie varuje, že může zhoršit řízení, podle hodnotící zprávy ale 600 mg večer reakce druhý den ráno nezhoršilo.²⁴ U 2 až 3 % lidí může podle bylinkářů citovaných americkou příručkou působit opačně, neklidem a zrychleným tepem.¹⁴ Do 12 let, v těhotenství a při kojení se nedoporučuje.² U jater uvádí americká příručka tři kazuistiky, u amerického případu ale autoři sami přiznali, že test, který by kozlík jako příčinu potvrdil, neexistuje.¹⁴ Mills a Bone píšou, že souvislost s poškozením jater se u čtyř popsaných případů nepotvrdila.¹⁵ Popsaný je muž, kterému se po letech užívání 2,5 až 10 g extraktu denně a po vysazení objevilo delirium, agentura v tom ale riziko zneužívání nevidí.⁴ WHO radí nekombinovat ho s alkoholem a jinými léky na uklidnění.¹⁶

Kneipp kořen nazval jedovatým, dnešní úřady ho mají za bezpečný a studie se přou, jestli pomáhá.¹⁴³ Nespavost, která trvá déle než dva týdny, řeš s lékařem, s léky na spaní a na uklidnění kozlík neber bez porady, článek lékařskou radu nenahrazuje.

Zdroje (16)

1. J. Kneipp: Kneippův herbář, [1914] (česky, heslo Kozlík lékařský, s. 46) – volné dílo. https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e7a7ae00-bc46-11ea-998c-005056827e51
2. EMA/HMPC: European Union herbal monograph on Valeriana officinalis L., radix, EMA/HMPC/150848/2015 Corr. 1, přijato 2. 2. 2016 (well-established use i traditional use).
3. Does valerian work for insomnia? An umbrella review of the evidence. (Eur Neuropsychopharmacol 2024), PMID 38359657. https://doi.org/10.1016/j.euroneuro.2024.01.008
4. EMA/HMPC: Assessment report on Valeriana officinalis L., radix and Valeriana officinalis L., aetheroleum, EMA/HMPC/150846/2015, 2. 2. 2016 (67 stran).
5. K. Bone, S. Mills: Principles and Practice of Phytotherapy. Modern Herbal Medicine, 2. vyd., Churchill Livingstone 2013 (Valerian, s. 923–933).
6. The Dispensatory of the United States of America, 19. vyd., 1907, heslo Valeriana (s. 1322–1323) – volné dílo. https://archive.org/details/b21687286
7. Effectiveness of Valerian on insomnia: a meta-analysis of randomized placebo-controlled trials. (Sleep Med 2010), PMID 20347389. https://doi.org/10.1016/j.sleep.2009.12.009
8. A systematic review of valerian as a sleep aid: safe but not effective. (Sleep Med Rev 2007), PMID 17517355. https://doi.org/10.1016/j.smrv.2007.03.002
9. Valerian Root in Treating Sleep Problems and Associated Disorders-A Systematic Review and Meta-Analysis. (J Evid Based Integr Med 2020), PMID 33086877. https://doi.org/10.1177/2515690X20967323
10. Can valerian improve the sleep of insomniacs after benzodiazepine withdrawal? (Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2002), PMID 11999905. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11999905/
11. Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy, příloha č. 1 (podmínky použití některých rostlin), bod 15 – Valeriana officinalis (kozlík lékařský), sušený kořen, 1 000 mg.
12. Registr zdravotních tvrzení EU, katalog nových potravin EU, inventář EMA/HMPC a hlášení RASFF (kontrola 16. 10. 2026).
13. M. Blumenthal a kol.: The Complete German Commission E Monographs. Therapeutic Guide to Herbal Medicines, Austin 1998 (úvod o americké regulaci, s. i).
14. Z. Gardner, M. McGuffin (eds.): American Herbal Products Association’s Botanical Safety Handbook, 2. vyd., CRC 2013 (Valeriana spp., s. 910–912).
15. S. Mills, K. Bone: The Essential Guide to Herbal Safety, Elsevier 2005 (Valerian, s. 616–619).
16. WHO Monographs on Selected Medicinal Plants, sv. 1, WHO 1999, Radix Valerianae (s. 266–277). https://archive.org/details/WHOMonographsOnSelectedMedicinalPlants