Lněné semínko: na zácpu ano, na hormony zatím slabě

Londýn, rok 1856. Překladatelé Pliniovy Přírodovědy se na chvíli odchýlí od římského autora a vysvětlí čtenářům, jak se tehdy nakládalo se lněnou moukou.¹ Jako jídlo prý neměla žádnou cenu; v nouzi ji lidé přimíchávali do mouky a větší množství mělo být těžké, nestravitelné, dokonce smrtelné.¹

Je to poznámka k potravině, kterou dnes sypeme do jogurtu.¹ Současná evropská monografie naopak uvádí, že ani jednorázově 150–300 g lněného prášku nebývá toxických.² Mezi oběma tvrzeními leží bezmála století a půl.¹² Na zácpu má len použitelný doklad.²⁵⁶ Na hormony a návaly jsou účinky lněného semínka zatím podstatně horší.⁸⁹¹⁰¹¹

Semínko, které nabobtná

Len setý, Linum usitatissimum, je v Evropě, Africe a Asii součástí jídelníčku přes 5 000 let.³ Semeno má podle Braunové a Cohena 41 % tuku, 28 % vlákniny, 21 % bílkovin a lignany, jimž se přisuzuje fytoestrogenní chování.³ Právě sliz a vláknina vysvětlují jeho nejspolehlivější použití: navážou vodu, nabobtnají do gelu a zvětší objem střevního obsahu.²

ESCOP pro zácpu popisuje 5 g celých, jemně rozbitých nebo čerstvě rozdrcených semen namočených ve vodě, třikrát denně.² Účinek má nastupovat po 18–24 hodinách, ne po první lžíci u snídaně.²¹² Ve čtyřtýdenní randomizované studii dostávalo 60 lidí s funkční zácpou 50 g lněné mouky denně a 30 lidí laktulózu.⁴ Počet stolic týdně stoupl ve skupině s lnem z 2 na 7, u laktulózy z 2 na 6; studie ale neměla placebo.⁴ Další pokus na 77 lidech s diabetem 2. typu a zácpou srovnával len, psyllium a placebo po 12 týdnů.⁵ Len i psyllium dopadly proti placebu lépe, autoři dali mírnou přednost lnu.⁵

Rada „celé, nebo mleté?“ nemá jednu poctivou odpověď.¹² Monografie pro zácpu připouští obojí, zatímco pro lidi s nadváhou doporučuje celé semeno kvůli jeho energetické hodnotě.² Starý americký lékopisný autor King radil při přípravě nálevu semena nedrtit, protože sliz je v osemení.¹ To je popis přípravy nálevu z 19. století, ne závazné pravidlo pro každou kuchyň.¹

„The linseed should not be bruised, else the swelling of the seed will prevent straining, and as the mucilage is in the testa of the seed, bruising is wholly unnecessary.“¹

„Lněné semeno se nemá drtit, jinak by bobtnání semene bránilo scezení, a protože sliz je v osemení, je drcení zcela zbytečné.“

Fytoestrogen, který nepředvedl slíbené číslo

Lignany vysvětlují, proč se len prodává ženám v přechodu.³ Výsledky pokusů jsou ale mnohem střízlivější než etikety.⁷⁸⁹¹⁰ V roce 2012 dostalo 188 žen po menopauze šest týdnů tyčinku s lignany, nebo placebo tyčinku.⁷ Skóre návalů kleslo o 4,9 bodu s lnem a o 3,5 bodu s placebem; rozdíl nebyl statisticky významný.⁷

V delší studii jedlo 199 žen 40 g lnu denně nebo pšeničné klíčky po 12 měsíců.⁸ Příznaky menopauzy se zlepšily v obou skupinách, mezi nimi však rozdíl nebyl.⁸ Systematický přehled 11 kontrolovaných intervencí došel ke stejnému výsledku: u návalů se zlepšoval len i kontrola a pro len zatím není indikace.⁹ Metaanalýza deseti randomizovaných studií z roku 2023 navíc nenašla významný vliv na FSH, SHBG, testosteron, index volných androgenů ani DHEAS.¹⁰ To není důkaz, že lignany v těle nedělají vůbec nic. Je to dost dobrý důvod netvrdit, že vyřeší hormony nebo návaly.⁷⁸⁹¹⁰

Voda, léky a opatrnost

Problém lnu nebývá jeho dávný strašidelný příběh, ale obyčejná voda. ESCOP požaduje nejméně desetinásobek tekutiny; jinak hrozí bezoár a střevní neprůchodnost.² Len se nemá používat při neprůchodnosti střeva, jeho abnormálním zúžení ani při akutní bolesti břicha.²¹¹ Jiné léky může zpomalit ve vstřebávání, proto AHPA doporučuje dát jim odstup, alespoň hodinu před lnem nebo několik hodin po něm.²¹¹

U aspirinu a léků proti srážení krve je potřeba rozlišovat olej a semínko. Stockley popisuje dva případy krvácení u lidí, kteří užívali aspirin a lněný olej; obecný význam této interakce nepovažuje za prokázaný.⁶ AHPA uvádí případ krve v moči u muže na dlouhodobém aspirinu přibližně měsíc poté, co začal jíst denně lžíci semínka.¹¹ Z těchto jednotlivých hlášení nelze vyvodit obecné pravidlo, ale při takové léčbě má smysl probrat len s lékařem nebo lékárníkem.⁶¹¹ Popsány jsou i alergické až anafylaktické reakce.¹¹ V těhotenství ESCOP uvádí jen to, že škodlivé účinky nebyly hlášeny; není to totéž jako prokázaná bezpečnost semínka.²

Lněné semínko obstojí jako objemové projímadlo, když ho člověk namočí a poctivě zapije. Návalům a hormonům zatím dává stejnou naději jako ta placebo tyčinka z roku 2012. Potíže, které trvají, řeš s lékařem. Článek lékařskou radu nenahrazuje.

Zdroje (12)

1. Pliny: The Natural History, přel. J. Bostock a H. T. Riley, sv. 4. London 1856, kniha XIX, kap. 1–3 a poznámky překladatelů; kniha XX, kap. 92. https://archive.org/details/naturalhistoryof04plin
2. ESCOP Monographs. 2. vydání. Thieme, 2003, Lini semen, s. 289–293.
3. L. Braun, M. Cohen: Herbs and Natural Supplements. An Evidence-Based Guide. Elsevier Australia, 2007, kap. Flaxseed oil, s. 449–462.
4. Randomizovaná studie 90 dospělých s funkční zácpou: 50 g lněné mouky vs. laktulóza, 4 týdny. Asia Pacific Journal of Clinical Nutrition 2020. PMID 32229443.
5. Randomizovaná studie 77 lidí s diabetem 2. typu a zácpou: len vs. psyllium vs. placebo, 12 týdnů. Clinical Nutrition ESPEN 2019. PMID 30661699. https://doi.org/10.1016/j.clnesp.2018.11.002
6. E. Williamson, S. Driver, K. Baxter: Stockley’s Herbal Medicines Interactions, heslo Flaxseed, s. 195–196.
7. S. Pruthi a kol.: Lněná tyčinka vs. placebo tyčinka u 188 žen, návaly horka. Menopause 2012. PMID 21900849. https://doi.org/10.1097/gme.0b013e318223b021
8. S. Dodin a kol.: 40 g lnu denně vs. pšeničné klíčky u 199 žen, 12 měsíců. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2005. PMID 15613422. https://doi.org/10.1210/jc.2004-1148
9. T. P. Dew, G. Williamson: Systematický přehled kontrolovaných studií lnu v menopauze. Menopause 2013. PMID 23571524. https://doi.org/10.1097/GME.0b013e3182896ae5
10. Metaanalýza 10 randomizovaných studií: len a pohlavní hormony u dospělých. Frontiers in Nutrition 2023. PMID 37927501. https://doi.org/10.3389/fnut.2023.1222584
11. Z. Gardner, M. McGuffin (eds.): AHPA Botanical Safety Handbook. 2. vydání, CRC Press, 2013, Linum usitatissimum, s. 523–526.
12. H. Schilcher, S. Kammerer, T. Wegener: Leitfaden Phytotherapie, ESCOP-Monographie Linseed (Lini semen), s. 165.