Iontový nápoj, nebo voda? Na maratonu rozhodlo množství

Den nebo dva před Bostonským maratonem v roce 2002 oslovili výzkumníci běžce, jestli by jim v cíli dali vzorek krve.¹ Vážili je před startem i po doběhu a ptali se, kolik během závodu vypili.¹ Krev v cíli nakonec dalo 488 běžců. Třináct procent z nich mělo v krvi málo sodíku a 0,6 procenta tak málo, že to autoři označili za kritické.¹

Nízký sodík, odborně hyponatremie, se v té době stal jednou z příčin úmrtí na maratonech.¹ Iontové nápoje se přitom prodávají právě jako ochrana před ztrátou soli. Bostonská data ale ukázala, že na tom, jestli běžci pili vodu, nebo sportovní nápoj, nezáleželo. Rozhodovalo hlavně to, kolik toho vypili.¹

Co se stalo v Bostonu

Ohrožení byli hlavně běžci, kteří během závodu přibrali na váze, a ti, kdo běželi déle než čtyři hodiny.¹ Riziko zvyšovala i hodně nízká nebo hodně vysoká hmotnost vzhledem k výšce.¹ V jednoduchém srovnání vycházeli hůř i ti, kdo vypili přes tři litry nebo pili na každé míli.¹ Po zohlednění ostatních vlivů s nízkým sodíkem nesouvisely pohlaví, léky proti bolesti ani druh nápoje.¹

Jak vážné to může být, popsali o dva roky dřív lékaři ze tří nemocnic. Sedm zdravých maratonců po závodě zkolabovalo s vodou na plicích a s otokem mozku.² Měli nevolnost, zvraceli, byli otupělí a sodík v krvi měli v průměru 121 mmol na litr.² Šest z nich se po léčbě koncentrovaným roztokem soli uzdravilo. U jednoho nízký sodík nikdo nepoznal a zemřel.²

Kolik soli odchází potem

Kolik soli člověk vypotí, se liší víc, než by čekal. Přehled z roku 2017 uvádí, že se sportovci obvykle potí 0,5 až 2 litry za hodinu, a jako příklad ukazuje data zhruba 500 sportovců z výzkumného ústavu jedné značky sportovních nápojů.³ Víc než 3 litry za hodinu se potila asi 2 procenta z nich, obvykle v extrémním horku, při velké zátěži nebo s velkou tělesnou hmotností.³ Litr potu přitom nese zhruba 10 až 70 mmol sodíku, takže v litru potu může jeden člověk ztratit sedmkrát víc soli než druhý.³

Americká vysoká škola sportovní medicíny proto v roce 2007 doporučila odhadnout si vlastní pocení vážením před cvičením a po něm.⁴ Cílem pití při sportu je podle ní nepřijít o víc než 2 procenta hmotnosti a nerozhodit si elektrolyty. Nápoj s elektrolyty a cukrem může být za určitých okolností lepší než samotná voda.⁴

Kdy na nápoji záleží

Přehled z roku 2018 připomíná, že žízeň obvykle poleví dřív, než se tělo plně zavodní. Ztráta 2 a víc procent hmotnosti podle něj zhoršuje chlazení těla, víc zatěžuje srdce a oběh a v teple nebo při delším výkonu snižuje vytrvalost.⁵ Rozlišuje proto dvě situace. Při cvičení kratším než hodina až hodina a půl, v chladnu a v nižší intenzitě obvykle stačí pít podle žízně.⁵ Plánované pití se hodí u výkonů nad 90 minut, hlavně v horku, a při velkém pocení. Pro všechny ale platí, že se nemá pít tolik, aby člověk přibral.⁵

Evropská unie povoluje sportovním nápojům dvě zdravotní tvrzení: že pomáhají udržet vytrvalostní výkon při dlouhém cvičení a že zlepšují vstřebávání vody během cvičení.⁶ Smí je nést jen nápoj, který má v litru 80 až 350 kcal ze sacharidů, převážně z rychlých cukrů, a 460 až 1 150 mg sodíku. Nápoj bez cukru tyto podmínky nesplní.⁶

Verdikt

Hodina běhu nebo kola v mírném počasí iontový nápoj obvykle nepotřebuje, stačí pít podle žízně.⁵ Při dlouhém výkonu v horku má nápoj se sodíkem a cukrem smysl a EU mu to dovoluje napsat na obal.⁵⁶ Bostonští běžci ale ukázali, že před nízkým sodíkem nechránilo složení nápoje. Víc záleželo na tom, aby člověk nevypil víc, než vypotí.¹

Nevolnost, zvracení nebo otupělost po dlouhém závodě patří k lékaři, ne k další lahvi.² Co smí podle EU slibovat hořčík, píšeme v článku Hořčík má v EU deset tvrzení. Článek lékařskou radu nenahrazuje.

Zdroje (6)

1. Almond CS, Shin AY, Fortescue EB a kol.: Hyponatremia among runners in the Boston Marathon. N Engl J Med 2005 (PMID 15829535). https://doi.org/10.1056/NEJMoa043901
2. Ayus JC, Varon J, Arieff AI: Hyponatremia, cerebral edema, and noncardiogenic pulmonary edema in marathon runners. Ann Intern Med 2000 (PMID 10787364). https://doi.org/10.7326/0003-4819-132-9-200005020-00005
3. Baker LB: Sweating Rate and Sweat Sodium Concentration in Athletes: A Review of Methodology and Intra/Interindividual Variability. Sports Med 2017 (PMID 28332116), plný text PMC5371639. https://doi.org/10.1007/s40279-017-0691-5
4. American College of Sports Medicine, Sawka MN, Burke LM a kol.: Exercise and fluid replacement (position stand). Med Sci Sports Exerc 2007 (PMID 17277604). https://doi.org/10.1249/mss.0b013e31802ca597
5. Kenefick RW: Drinking Strategies: Planned Drinking Versus Drinking to Thirst. Sports Med 2018 (PMID 29368181). https://doi.org/10.1007/s40279-017-0844-6
6. Registr zdravotních tvrzení EU, nařízení Komise (EU) č. 432/2012: sacharidovo-elektrolytové roztoky, tvrzení POL-HC-6348 a POL-HC-6349. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32012R0432